Asi po měsíci tvrdé práce a studování různých detailů jako jak přidat lištu mezi tlačítka, jsou Jabloňové sady online. Protože je pole působnosti tohoto areálu široké, přihlašuje Jose stránky do všech možných seznamů, srovnávačů a toplistů, které ve španělštině existují. Dokonce i do dalších zemí, jako do Mexika „kdyby náhodou někdo přijel.“

S pocitem, že šlo všechno hladce a že si Jose bude muset vymyslet nějakou další činnost naposledy kontroluje ještě Doneho nové stránky. V tom přichází Jasmine.

„Jak to jde?“

„Myslím, že hotovo. Ještě koukám jak vypadá Doneho palác.“

Jasmine se přesouvá za Joseho stůl.

„Tý jo, ty jsou pěkné.“

„Že? Přejedeš tady myší a to tlačítko povyskočí, aby na sebe upozornilo. Diego říkal, že na tom musel dělat celý víkend.“

„Na těch stránkách?“

„Ne, na tom tlačítku.“

Oba se smějí.

Jose poté kliká na stránky jednoho srovnávače cen, aby Jasmine viděla kde už stránky jsou.

„Hele, už máme jedno hodnocení.“ Povídá Jose.

Oba zvědavě hledí na monitor. Popis je celý červený a hodnocení jen jedna hvězdička.

„Hmm, sauna je přetopená, voda v bazénu studená a koláče v restauraci tvrdé tak, že jsem si o ně málem vylámal zuby.“ Čte Jose nahlas.

Jasmine kroutí nechápavě hlavou.

„Co to kecá? Co nám to tady chodí za lidi?“

Jose kliká na autorův popis.

„Nedá se to rozkliknout. Asi nějaký anonym. Víš co jsme zjistili při zapojování serveru? Že se každých pět vteřin přihlásí nová IP adresa, prý takhle spolu ty servery komunikují.“

Jasmine, jakoby to nezajímalo.

„A co budeme dělat s tou jednou hvězdičkou, nedá se to vymazat?“

„To asi ne, když je to na cizím webu.“

Jasmine si dává ruce v bok a přemýšlí. Jose si projíždí další weby, kde jsou Jabloňové sady registrované, tam zatím hodnocení nejsou.

„Stejně mi to přijde divné. Někdo přijede domů a okamžitě sedne a začne psát jak mu kde bylo.“

„Aby z toho nebyla nějaká epidemie. Víš co, ostatní se podívají, uvidí jednu hvězdičku, tak dají taky jenom jednu. S tím už potom nic nenaděláme.“

Jose se otáčí směrem k ní.

„No jo, musíme rychle něco udělat. Ale to co by to tak.. nemůžeme mazat, nemůžeme u některých asi ani vidět kdo to píše. A kdyby, tak co s ním, rozbijeme mu hubu?“

Oba se smějí.

„Přivezla bych mu čerstvý koláč.“

„Hmm, třeba by nám pak dal dvě hvězdičky.“

Oba se smějí.

 

To odpoledne už na dveřích restaurace visí cedulka s nápisem:

„Jabloňové sady na internetu! Napište vaše hodnocení na libovolný web a poté jej přijďte ukázat na recepci. Za vaše hodnocení dostanete jablečný koláč zdarma!“

Jasmine kvůli tomu nechala nainstalovat pod recepční stůl skryté tlačítko. Takže když se ukáže někdo s hodnocením tři hvězdičky a méně, má recepční pokyn tlačítko zmáčknout a Jasmine tak zavolat.

Přirozeně se musela celá věc vyložit v pozitivním duchu. Tím, že recepční tlačítko zmáčkne nezavolá na návštěvníka komando. Jasmine by jen chtěla dotyčného pozdravit, koláč mu osobně předat a možná zeptat se na jeho životní poměry.

O pár dní později tak pípá Jasmine nový pager a ona tak běží halou k recepci. U pultu je starší prošedivělý pán. Recepční je s provinilým výrazem představuje.

„Tak ukažte vaše hodnocení.“ Povídá Jasmine.

Recepční natáčí monitor směrem k ní.

03

„Áh, dvě hvězdičky, vám se u nás nelíbilo?“

„Ale líbilo, mladá paní. Jenom jsem ještě nezažil, aby mi číšník vracel peníze v tolika drobných. Koukejte, mám peněženku jako bych šel do sběru železa.“

Jasmine se diplomaticky usmívá.

„Já se jen ptám, protože mě to zajímá. My jsme rádi za každé ohodnocení a je to samozřejmě na vás. Jenom jsme radši, když uberete za podobnou drobnost třeba jen půl hvězdičky nebo jednu celou hvězdičku. To jste věděl, že můžete ubrat i třeba jen půl hvězdičky?“

„To jsem nevěděl, mladá paní.“

„Tak pojďte se mnou. Já vám vyměním peníze za větší a dáte si u nás koláč, dobře?“

„Moc děkuju.“

Jasmine poté doprovází pána do restaurace, otevírá mu dveře, usazuje k nejlepšímu stolu u okna a přináší koláč a minerálku.

Když ten večer Jasmine kontroluje web, který na recepci onen pán ukazoval, objevuje se nad tímto hodnocením nové, jen s jednou hvězdičkou a popisem:

„Když jsem ukázal svoje hodnocení majitelce, poučovala mě jak malého haranta, odvedla si mě a začala mi dávat úplatky!!!! Za hodnocení na internetu, kráva!!!!!“

Na což reaguje 28 komentářů, kde se rozebírají poměry v Jabloňových sadech. Jasmine si je celá nešťastná pročítá.

„Stalo se něco?“ Ptá se Crosby.

„Koukej, co o mě píšou. Jak může být někdo tak zlomyslný?“

Jasmine přitom začínají téct slzy z očí. Crosbymu dochází, že je to asi vážné, tak se jde podívat. Z pokoje se ozývá Maria José.

„Malá pláče, jdu ji utěšit.“ Povídá Jasmine.

Crosby si projíždí komentáře. Přitom se diví proč se s ním Jasmine vůbec bavila. I jemu trvalo zvyknout si na tu její faraónskou povahu a ona jde a začne takhle dirigovat náhodné kolemjdoucí?

Ještěže se do toho nevložil Jose. Tihle dva, když začnou něco dělat, tak to stojí za to, uvažuje Crosby nakonec. A tak si otevírá kontaktní údaje a píše do redakce srovnávače, jestli by nemohli tyhle sprosté komentáře vymazat.

Když později Jasmine už asi posté komentáře znovu kontroluje, jsou k jejímu údivu všechny vymazané. S pocitem nově nabytého sebevědomí tak začíná přemýšlet jak jinak ovlivnit tohle zvláštní veřejné mínění.