Velmi nedávno, nebude tomu ani jeden rok, přicestoval praotec Trollsteinen s početnou skupinou lidí na souostroví Špicberky, aby zde založili první svobodnou společnost, ve které nejsou lidé zotročováni penězi a žijí si volně a dělají co chtějí, nikoli to, co musí.
Protože jde o společnost novou, nefunguje v ní prakticky žádná instituce, kromě školky, kterou založila paní Bová. A která bude nově zakládat školu, protože jak se praotec Trollsteinen dozvěděl, založila školku aby tam mohlo být nějaké její dítě, jméno nějak přeslechl, ale praotci Trollsteinenovi připadá, že je tento důvod očividně užitečný, protože Špicberky tak nebudou zemí jedné instituce, ale rovnou dvou institucí.
Praotec Trollsteinen je samozřejmě praotcem celé planety Země. Občas jej navštíví mimozemšťané, aby si s ním vyměnili názory a pohovořili kam letí celá galaxie a jak vznikly všechny galaxie. Taky jej provází Huracán, který řídí počasí, což je i nevýhoda, protože když se rozhodnete vyjít ven, tak zrovna začne pršet, jakože tím Huracán něco říká. Taky ještě kdysi před miliónem let, kdy se jezdilo auty, si nechával praotec Trollsteinen auto venku, aby jej Huracán umyl, ale zkrátka nezapršelo.
No a taky je zde Cabracán, který aby vyjádřil svou myšlenku otřásne celou zemí. A protože jde o telekinetickou sílu, kterou ovládá jenom Cabracán a praotec Trollsteinen, v ten moment se na vás napíchnou všechny tajné služby, protože je podezření, že zemí otřásá praotec Trollsteinen, přitom to dělá Cabracán.
Být praotcem není zkrátka žádný med. Lidé si odjakživa přirozeně představovali, že všechno nadpřirozené, co se děje, nějakým způsobem přizpůsobí tak, aby jim to co nejlépe vyhovovalo. A tak se praotcem Země stal praotec Trollsteinen, který si všechno odsere a hotovo.
Praotec Trollsteinen sedí ve své kanceláři. Právě řeší docela zásadní dilema. Při poslední návštěvě mimozemšťanů dostal za úkol pracovat na vývaru z hmoty, která se sráží okolo Špicberků z časové mlhoviny. Už jen po téhle větě si asi dokážete představit jaké zvláštní starosti takový praotec má a je určitě pohodlnější žít v kapitalistické části světa, kde jsou všechny starosti mnohem všednější a jaksi člověku přirozenější.
Totiž k něčemu takovému jsou potřeba i přirozené složky země, jako zvířata a rostliny, jinak se taková hmota připravit nedá. Jenže fauna a flóra je něco, co si kapitalisté přirozeně neuchovávají. Někde je možná hrstka nadšenců, kteří ze sentimentálních důvodů mají třeba zahrádku. A možná jim v garáži pobíhají krysy a ostatní je označují jako mentálně opožděné, protože který normální člověk by se zabýval nějakou přírodou, aby si mohl přičichnout k nějakým kytičkám. To si praotec Trollsteinen hned vzpomněl na svou zkušenost z jednoho domova pro mentálně postižené. Zrovna tam byl navštívit jednu paní a jeden z chovanců vyšel ven na balkón a protože zrovna vysvitlo slunce, tak pohyboval rukama, jakoby přijímal nějakou vzácnou energii.
Není se co divit, že si Huracán i Cabracán vypěstovali docela slušnou toleranci ke všemu, protože jediné, kdo je vnímá jsou dementi a ti ostatní, inteligentní raději jdou a vydělávají peníze.
Tenhle myšlenkový pochod ovšem situaci se zmizelou faunou neřeší. Když se praotec Trollsteinen dívá v takovou chvíli z okna, vidí naproti krásnou novou společenskou budovu, kterou si naproti sochy, zpodobňující praotce Trollsteinena, lidé mávnutím ruky postavili.
“Ahoj praotče, to jsem já.” Ozývá se odněkud.
“Co?”
“To jsem já, Xmucané!”
Praotec Trollsteinen si uvědomuje, že jde o telepatii, že se hlas Xmucané ozývá jen v jeho hlavě.
“Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané!”
Praotec Trollsteinen ví, že nemá význam něco říkat nebo vysílat signál zpět, protože Xmucané je průvodní telepatický jev.
“Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané!” Opakuje se do zblbnutí.
Tím, že jde o Xmucané, telepatický průvodní jev, který pochází už z doby třetihor, možná přelomu třetihor a čtvrtohor, je tento průvodní jev starší než praotec Trollsteinen, a tak musí z respektu ke Xmucané počkat až se vypovídá.
“Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané!”
Co by to chtělo, chtělo vy to zjistit jak obnovit faunu kvůli dilatační hmotě.
“To by chtělo, praotče Xmucané!” Ozývá se. “Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané!”
Dobrá zpráva, Xmucané je zpět a až se vyřádí, tak s její pomocí na to určitě přijde. Jako průvodní jev, který má na starosti humanitu a takové ty společenské inteligentní témata, se ozývá v době, kdy řeší praotec Trollsteinen složitý problém. Samozřejmě protože praotec Trollsteinen není zrovna Einstein, má v jeho případě průvodní jev podobu Xmucané, jako desetileté holky.
“Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané, Xmucané!”
Tak fajn, spolu na to určitě přijdou, uvažuje praotec Trollsteinen.
–
Praotec Trollsteinen stojí na vrcholku hory Nordenskjöld Fjellet a hledí na nádherné budovy, které si mávnutím ruky postavila tato svobodná společnost, která zde žije bez kapitalismu.
Od Xmucané zatím žádná převratná rada nepřišla, a tak zkouší jakoby celkovým pohledem na to, co ve Špicberkách vybudovali si třeba představit co by asi udělali, kdyby zde volně pobíhalo stádo slonů. Támhle by pobíhali a troubili na choboty, támhle by se rochnili v jezeře, takže budeme muset postavit zatím aspoň jezero, slony dodáme později, uvažuje praotec Trollsteinen.
Při tomto celkovém pohledu na krásy Špicberk, mu dochází, že se mu celkový pohled vlastně nenabízí, když je praotcem celé Země. V nějakém koutě bude určitě nějaká skupinka sentimentálních lidí, kteří jako on už zvířata chovají. Jenže narozdíl od nich budou mít zde na Špicberkách volný pohyb ať už jde o neškodné býložravce nebo šelmy, protože takové Špicberky už jsou, uvažuje praotec Trollsteinen.