Jose se ráno se škubnutím probouzí, zdálo se mu, že se v novém parku rozjela výroba Terminátorů, on jde po ulici uprostřed, najednou se rozezněly sirény a do parku přes zeď vtrhávají zombie.
”Kurva, posrané americké filmy.” Pronáší Jose.
Vstává tedy a jde vrávoravým krokem do koupelny, poté energickým krokem do jídelny. U stolu sedí Jasmine, Crosby a Emanuela. Kolem pobíhá Maria José.
”Ahh, dobré ráno.”
”Dobré ráno.”
”Myslela jsem, že se probudíš, když mi na zem spadla kabelka, ale ty si dál ležel jako mrtvola.” Povídá Emanuela.
”To je nějaká změna, mě se stávalo, že ze spánku kopal až mě zkopnul z postele.” Reaguje Jasmine.
Jose mezitím jde ke koutu, kde jsou naservírované a naaranžované různé jídla.
”Já nevím, prostě jsem spal a teď jsem se vzbudil, co řešíte.”
”To je mezi námi ženskými, to bys nepochopil.” Reaguje Jasmine.
Emanuelu, jakoby to potěšilo. Crosby je rád, že se tenhle jejich vzájemný vztah začíná trochu vyvíjet.
Najednou když Maria José znovu okolo běží jako raketa, zakopává o hračku, kterou nechala ležet na zemi a s hlasitým duněním naráží do skříně. Následuje křik a pláč, na který však nikdo nereaguje.
Jose jde klidně okolo, jenom pohledem kontroluje, jestli jí neteče krev, poté pokyvuje na starostlivý pohled Jasmine, jakože je to oukej a sedá si k nim. Tahle zvláštní výchovná metoda je u Ganézových taky tradiční. Jenže Crosby, i když se to snaží nedávat najevo, je během takového desetiminutového křiku bez reakce vždycky dost nervózní.
Když je po všem, rozhovor pokračuje, jakoby se nic nestalo.
”Máme trochu hlučné sousedy, ale počkej až se rozjede výroba, to bude teprve kravál.” Pronáší Jose.
Jasmine se směje, ostatní se nesmějí.
”A Skynet už je připojený?” Ptá se Jasmine.
Jose krčí rameny.
”Normálně odpovídá, ale víš jak. Necháme tu věcičku ať si jede po svojí ose, já teda nic převratného konstruovat nehodlám.”
”Doufejme, že to Skynet zvládne a první Terminátor se bude jmenovat… T1.” Reaguje Jasmine.
Crosby zvedá jedno obočí.
”To nemůžete vymyslet ani lepší jméno?”
Jose se pousmívá, zdá se každým dalším dnem, jakoby se Crosby do téhle rodiny už asimiloval.
“To máš těžko, já jsem objednal akorát normální lidskou kostru, takovou tu plastovou, jak se na ni učí anatomie. Mezi kosti našroubuju serva, všechno se povede do hlavy, Skynetu akorát řeknu kde je jaký motor a uvidíme. T1 se mi zdá právě docela výstižné.”
Crosby kroutí nechápavě hlavou.
”Ach jo, vy si tady pořídíte areál a váš plán je jakési tušení.”
”Ale s Jabloňovými sady to přece vyšlo.” Pronáší Emanuela.
”Já se k tomu stavím raději s rezervou.” Reaguje Crosby.
Najednou, jakoby za okny něco blikalo.
”Co to je, policie?” Ptá se Jasmine.
Jose vstává od stolu a jde k oknu, všichni jsou zaražení.
”Čtyři auta, vystupují nějací muži v černém a nějaký náčelník.”
Jasmine vstává od stolu.
”Půjdu s tebou, Crosby zůstaňte raději tady.”
”Já určitě nikam nejdu.”
Všichni se smějí.
Jose a Jasmine jdou tedy ven.
”Dobrý den.”
”Dobrý den, co vás k nám přivádí?” Ptá se Jose.
Muži v černém se rozhlíží okolo, policejní důstojník přistupuje blíž, má na uniformě hvězdu se jmelím.
”Slyšeli jsme, že jste si pořídili naši bývalou výrobu a přišel jsem vám ukázat kde můžete vyhledávat státní zakázky. My ve sboru poptáváme různé komponenty i pro komanda, ale preferujeme Španělské dodavatele.”
Jose a Jasmine na sebe překvapeně hledí. To, co plánují oni je spíš jakási dětská hra a teď přijede někdo s nějakým komandem. Na druhou stranu je taková návštěva rozhodně milejší, než posledně když do Jabloňových sadů vtrhlo kvůli Skynetu komando a Jose si to pěkně slíznul.
“Ahh, no my tady pracujeme na umělé inteligenci, takže si nejsem úplně jistá jaké zakázky bychom plnili. Navíc se spíš snažíme zbavovat zaměstnanců a nějaké věci pro komanda by určitě znamenaly více zaměstnanců.” Povídá Jasmine.
Policejní důstojník se hvězdou a jmelím nasazuje nechápavý výraz. Jose tedy pokračuje.
”Naše projekty s tím budou tedy nějakým způsobem souviset, ale koncept není jakoby tradiční. Máme tady umělou inteligenci s názvem Skynet a co můžeme nabídnout jsou implementace v rámci oné umělé inteligence.” Začíná Jose zeširoka a pokračuje: “Takže si dokážu představit, teď jsem se díval na pořad, kde jste honili přes park nějaké.. prostě policejní honička a možná kdyby vaše auto mělo vepředu řekněme zbraň, naváděnou umělou inteligencí, tak byste mu během jízdy prostřelili gumy a nemuseli plašit lidi někde v parku, že.”
Policejní důstojník se hvězdou a jmelím se tváří ještě více nechápavě, očividně přijel jenom představit nějaký koncept se státními zakázkami, ale dále už to v té hlavě moc nešrotuje.
”Tak pojďte, podíváme se na to a možná budete mít i něco pro nás.” Povídá Jasmine po chvíli.
Večer sedí Jose a Jasmine u počítače, na webu jsou přihlášení pod dodavatelskou značkou a hledí na seznam, kde jsou poptávky na různé vesty, tasery, obušky.
”Tady se poptává úprava pěti aut na neprůstřelné. To je sice hezké, ale co my s tím.” Povídá Jose.
”Ale když k nám přijela taková delegace, musíme něco nabídnout.” Reaguje Jasmine netrpělivě.
Dál tedy projíždí poptávkový seznam.
”Hovno, nic tu není. Proč neupravují ty auta aspoň jak to bylo v tom filmu.”
”V jakém?” Ptá se Jasmine.
”Ehh, ten francouzský, měl modrou hlavu a tuším to bylo Porsche, vepředu střílelo, zezadu tekl olej, když ho někdo doháněl a dokonce plavalo po vodě a vzneslo se. Tam by myslím Skynet našel nějaké uplatnění, ale podívej se tady chtějí 23 taserů, co my s tím?”
”Ach jo.” Reaguje Jasmine.
Jose tedy vypíná počítač a oba si jdou po svém.