Jose a Jasmine jsou na cestě do Barcelony, kde sídlí společnost Entendemos el código Solutions. Jak už název napovídá, rozhodli se vyzkoušet pomoc od profesionálů.

Tedy podle jejich internetového profilu není společnost nijak velká, vlastně jediný s kým doposud komunikovali byl jistý Juan Jose González, který zareagoval na první email a od toho okamžiku s nimi vyřizoval vše, včetně pozvánky do sídla společnosti.

Podle Joseho je právě menší společnost, která se v IT už etablovala, právě ideální. Zaprvé kvůli ceně a zadruhé kvůli know-how, které je pro takové lidi neprodejné. Jose má totiž teorii, že outsourcovat bezpečnost Skynetu je možné jedině tam, kde nebudou mít tušení, komu by mohli zdrojové kódy prodat.

Nakonec, technologie v oblasti IT dosáhly svého vrcholu. Od roku 2004 se nezvyšuje už ani taktovací frekvence procesorů, jakoby výrobci čipů narazily do zdi a co dál? Jasmine tak souhlasila, že investice do softwaru je investicí budoucnosti a zcela v souladu s koncepty filmů Terminátor II a Záměna těl.

Jose s Jasmine tak přijíždějí k bungalovu na okraji Barcelony, v zaprášené, neudržované čtvrti. Nad dveřmi je dvěma hřebíky přibitá nová plastová cedule s nápisem Entendemos el código Solutions.

„Jisté je, že jsme tady správně.“ Povídá Jose.

„To bych neřekla, vždyť po telefonu zněl Juan docela profesionálně.“ Reaguje Jasmine.

„Na IT je výhoda, že je úplně jedno kde se to děje. Program je program, spíš je otázka, jestli tomu všemu budou rozumět.“

Po příjezdu vystupuje Jasmine z auta jako první a jde rázným krokem rovnou ke dveřím.

„Už si zvonila?“ Ptá se Jose.

„Jo, nezapomeň vzít ten disk.“

V ten moment se s vrzáním otevírají dveře.

„Vítám vás, vy budete určitě Jasmine. Těší mě, že vás poznávám.“ Povídá menší, vychrtlý muž s černým knírkem.

„Jasmine Ganézová.“

„Juan Jose González, pro vás Juan.“

Podávají si ruce.

„Jasmine, těší mě. Jose ještě hledá harddisk a jdeme na věc.“

Jose si s vítězoslavným úsměvem dává tašku přes rameno, zavírá kufr. Jde o na místní poměry nové, moderní auto a tak doufá, že se s ním nic nestane.

Juanova kancelář je zařízená jednoduše. Aby si mohl před postarší dřevěný stůl sednout i Jose, přináší Juan jednu židli z kuchyně.

„Zkopíroval jsem co si Skynet ukládá na toolkit k T1 tady na externí disk. Potřebovali bychom vědět, jestli se v tom vyznáte.“ Jde raději rovnou k věci Jose.

„Jak jsme se bavili po telefonu, celý kód si Skynet ukládá v japonštině. Španělsky se s ním domluvíme, ale i když jsme hledali kde se dalo, tak jsme žádnou španělštinu nebo angličtinu nikde nenašli.“ Přidává se Jasmine.

Juan, jakoby v tu chvíli nevěřil vlastním uším, připojuje externí disk ke svému obstarožnímu počítači s Windows 98.

„Blbé je, že ta japonská firma už zdá se buď neexistuje anebo s námi od instalace prostě nekomunikují.“ Pokračuje Jose.

„Tak se na to podíváme.“ Reaguje Juan a hledí přitom soustředěně do blikající vakuové obrazovky monitoru. „No, to je přece jasné, tady máte systém, na kterém to běží a tady jsou dočasné soubory, nic víc tu není. Kde je databáze? Ááá, tady, taky jen dočasná a právě teď.. prázdná. Poslyšte, to programoval někdo s důrazem na lightweight kódování, hezká prácička.“

Jose s Jasmine si nadšeně poposedávají.

„A to, že je to v japonštině teda nevadí?“

„V dnešní době jsou k mání kompilační nástroje, u kterých by to mělo být jedno. Ale říkám vám rovnou, bude to něco stát a tím myslím ode dneška a dostaneme zaplaceno za každý týden.“

Jose se škrábe za krkem, Jasmine však souhlasí.

„Dáte si kafe?“ Ptá se Juan nadšeně.

„Dáme, mě bez cukru.“ Reaguje Jasmine s úsměvem.

O dvě hodiny později jsou Jose s Jasmine na parkovišti u auta, aby si promluvili.

„Ten tu má teda připojení. Mám sto chutí vzít ho sebou do Jabloňových sadů.“ Povídá Jose.

Jasmine nasazuje chápavý výraz.

„Ale pak by nešlo o outsourcing, nemyslíš? Když mu to stačí, tak proč ne.“

„Jenže už hodinu stahujeme Skynet z družice, jenom holý Skynet bez ničeho a to jsem si myslel, že bude největší brzda přenos z oběžné dráhy, přitom jde o kabel mezi San Pedrem a San Diegem.“

Oba se smějí.

„Chápu, ale čím míň toho bude o Jabloňových sadech vědět, tím lépe, nemyslíš? Co kdyby se z něho nakonec vyklubal další hacker?“

„Však já vím. Hmm, docela mi vyhládlo a támhle prodávají tortilly.“

„Mám taky trochu hlad.“ Souhlasí Jasmine.

Po chvíli se tak vracejí k Juanovi i se třemi tortillami. Ten je ovšem zabraný do práce, jakoby ani nevnímal, že se Jose s Jasmine vrátili anebo že byli vůbec pryč.

„Dejte si taky, je s gyrosem.“ Nabízí Jose.

„Děkuju, děkuju. Říkali jste, že si všechno programuje ta umělá inteligence, jak ji říkáte Net?“

„Skynet a ano.“ Reaguje Jasmine.

Juan se s úžasem opírá do židle, přitom se natahuje pro tortillu.

„Tedy víc než hlavní program dnes nestáhneme, ale na ty soubory bych se chtěl podívat. Jsou tu i databáze o vás, koukněte.“

Jose se s plnou pusou naklání k monitoru. A skutečně, ve složce, popsané japonskými symboly jsou podsložky: Jose Ganéz, Jasmine Ganézová, Hugo Crosby,… a tak dále, všichni členové rodiny a zaměstnanci v Jabloňových sadech jsou umístěni v této zvláštní podsložce.

„A podívejte sem, sem se ukládají všichni ostatní.“

Následuje seznam složek se 157 832 jmény, který před jejich očima neustále přibývá.

„Sakra, jak se to tam vejde?“ Ptá se Jose.

„V tom je právě ten vtip. V každé databázi je toho jen velmi málo, vypadá to spíš jako souřadnice než aby šlo o konkrétní poznámku.“

Jasmine se tváří rozpačitě.

„A nešlo by to zaheslovat? Tedy nic proti, ale nemusíte mít k dispozici zrovna všechno, co si o nás Skynet uložil.“

Juan nasazuje přátelský výraz.

„Celý ten systém je bohužel děravý jako cedník. Na druhou stranu jsou souřadnice kód sám o sobě, takže se v něm stejně nikdo nevyzná.“

„Jak děravý jako cedník?“ Ptá se Jose.

Juan se směje.

„Promiňte, ale když se ke všem souborům dostanete zadáním jednoho hesla, nemáte zašifrovanou komunikaci a každý kdo by právě teď chtěl vědět co si stahujeme, to klidně uvidí, to se nedá nazvat jinak než cedník.“

Jose a Jasmine na sebe zděšeně hledí.

„A můžou vidět i to, co si Skynet o nás ukládá?“ Ptá se Jasmine.

„Bez námahy, čistě a jasně.“ Reaguje Juan.