Píše se rok 2008, Jose, jeho těhotná žena Emanuela, Jasmine, její manžel Crosby a jejich šestiletá dcera Maria José sedí v jídelně rekreačního areálu Jabloňové sady, kam se přestěhovali poté, co prodali svůj technologický konstrukční park.
S tímto areálem se loučili s těžkým srdcem, ale nakonec se to ukázalo, jako nejlepší řešení v jejich svízelné finanční situaci. Park totiž sloužil k výrobě robotů, řízených umělou inteligencí, které pracovně říkají Skynet. A dopadlo to přesně jako v těch vědeckofantastických filmech, roboti se dostali mimo kontrolu a byli zničeni hackerem na jednom vrakovišti poblíž Barcelony.
Skynet se však podařilo úspěšně stáhnout z družice Kraken 3 zpátky na Zem a teď slouží převážně jen jako pomocník pro lodní přepravu. Jose s Jasmine využití Skynetu zatím hledají.
Nálada v jídelně je proto dnes docela ponurá. Tedy až na malou Marii José, ta má podle všeho dobrou náladu neustále. Běhá sem a tam, skáče po podlaze, kde nechává ležet věci, a přitom kontroluje, co dělají venku jejich dobrmani Pinďa a Šmudla.
„Zkrátka nevím, včera jsem se pokoušel přimět Skynet, aby analyzoval trhy až do noci a docela neúspěšně.“ Pronáší Jose.
Nový plán je totiž přimět umělou inteligenci analyzovat trhy a naučit ji obchodovat s akciemi.
„A co tomu je?“ Ptá se Crosby.
Jose krčí rameny.
„To kdybych věděl. Reaguje totiž přesně opačně, na falešných stránkách, které jsem pro test vytvořil, kupuje všechno, co jde do mínusu a nic, co má nějaký potenciální růst.“
„A nemá to tak být?“ Ptá se Jasmine.
„To určitě, ale když jdou potom všechny akcie do mínusu stejně celý další den, tak mi připadá, že je něco špatně.“ Odpovídá Jose.
Emanuela se v ten moment chytá za břicho. Dítě právě koplo. Jasmine na to:
„Au.“
„To je dobré, ale už aby bylo venku.“ Povídá Emanuela.
„Ale zjistil jsem, že máme na kabelovce Bloomberg, tak možná bychom se něco přiučili tam.“ Pokračuje Jose.
Crosbyho tohle téma moc nezajímá, a tak jde do kuchyně dát nádobí do myčky. Jasmine mu za to věnuje úsměv.
„Dneska si toho moc nenaspala, že?“ Povídá Jose Emanuele.
„Pořád se pohybuje a bolí mě z něj záda.“
„Proto jsem další dítě ani nechtěla a ejhle, další je na cestě.“ Přidává se Jasmine.
Jose se směje.
„To jsem zvědav, kdo to bude všechno živit.“
„Ty ne, neboj. Skynet nás bude živit.“ Reaguje Jasmine.
„Já jdu zapnout ten Bloomberg, buď jsem blbej já anebo Skynet, já už fakt nevím.“
–
Jose s Jasmine tak sledují Bloomberg celý zbytek dne. Emanuela posedává na židli v jídelně, aby ji nebolely záda. Maria José si hraje se sousedovic klukem a s dobrmany. A Crosby má tedy čas na to být v dílně, předstírat práci a pít pivo.
Crosby už tak opravil jedny kolečka, které našel na půdě. Taky spravil a nafoukal bicykl, který byl ve stodole a teď před ním stojí obstarožní varhany, které už komplet vyčistil, ale pořád nehrají.
V Jabloňových sadech je spousta věcí, které se zde po předchozích generacích tak různě povalují. A hlavně je zde i destilační přístroj na alkohol, který je však zamčený v palírně, od které má klíč jenom Jasmine.
Crosby tak tráví dny přemýšlením, jak by mohl takové dveře otevřít i bez klíče, popřípadě kde by onen klíč našel.
Dokud Jabloňové sady fungovaly jako rekreační areál, byla zde spousta alkoholu. Ať už v baru anebo ve skladě. Jenže Jose s Jasmine si jednou pořídili Skynet a od té doby už nic nefunguje, jako předtím. Přitom výdělky měli dobré. Crosby to pořád nechápe.
To stejné platí i pro samotný jabloňový sad. Crosby chodí jablka pravidelně sbírat, ve sklepě jsou permanentně naplněné tři, čtyři pytle jablek, ale nikdo se jich ani nedotkne. Krytý bazén, do solária chodí jenom Jasmine, do sauny zase jenom Jose a oni jdou a začnou obchodovat online, uvažuje Crosby nechápavě.
Najednou ho při promazávání varhan napadá, že kdyby to udělal v palírně stejně a napojil zde odsávání, které by vyvedl na druhou stranu směrem ke stodole anebo k poli, nikdo by při destilaci nic necítil. Jenom ty zamčené dveře, jak je odemknout?
Crosby tak jde zkontrolovat místnost vedle palírny, která původně sloužila jako sklad lihovin. Do palírny odtud nevedou průchozí dveře, což je možná proto, že jde o nosnou zeď.
Crosby jde tedy po žebříku na půdu a zjišťuje, že přes půdu by se do palírny možná dostal, kdyby rozřezal strop, který je očividně ze dřeva.
S o poznání větším nadšením spěchá do dílny pro kotoučovou pilu, rozřezává menší otvor ve stropě, pro žebřík a.. je v palírně. Odteď už to chce jenom dobré plánování. Vyrobit falešné stropní dvířka, ono odsávání, nanosit jablka a může se začít.
–
„A kolik bychom tak zezačátku investovali?“ Ptá se Jose při sledování televize.
„Všechno přece.“ Odpovídá Jasmine se samořejmostí.
„A není to blbost? Co Crosby, kolik mu dáváš peněz?“
„Crosby nedostává žádné peníze, protože by šel a kupoval si za ně alkohol.“
Jose s Jasmine na sebe hledí.
„No dobře.“ Pronáší Jose. „Ale vem si třeba, že Skynet investuje špatně a podle těch grafů, které vidím, může trvat i několik let, než se dostane do plusových čísel.“
Jasmine sleduje usměvavého redaktora Bloombergu a v ten moment, jako by v ní něco škublo.
„A co budeme dělat?“
„Podle mě bychom měli Skynet nastavit tak, jak se hraje ruleta. Investovat menší částku a když to jde dolů, tak investovat vyšší. Pořád dolů, tak ještě vyšší a když to začne stoupat, potom s investováním přestat.“
Jasmine nasazuje chápavý výraz.
„Jak to?“
„Přece nedokážeme předpovídat budoucnost a tímhle postupem eliminuješ případné ztráty, nakupuješ stále levněji za vyšší částky dokud se křivka neobrátí. Tak trochu jsme možná předpokládali, že Skynet budoucnost předpovídat dokáže, ale to asi jen proto, že jsme ho pojmenovali po filmu, kde byl i stroj času.“
Oba se smějí.