O pár týdnů později dokončuje Kevin ve svojí pracovně část nového projektu. Ve chvíli, kdy zjistil, že je jeho asistence při investicích na burzách spíš zbytečná a jeho makléři vydělávají více než on, nechal tuto aktivitu na nich.
Při práci na každém projektu jsou zapotřebí 100% zkušenosti a znalosti a pokud je jich více, do jedné hlavy se tyhle informace jednoduše nevejdou.
A tak se rozhodl, že se bude naplno věnovat především tomu, co ho drží naživu. Respektive nebude zlikvidován pokud se tomu bude věnovat naplno.
Na jeho stole se stále povalují plány k odpuzovači částic. Aby Kevin věděl k čemu zařízení slouží, natočili Polymorfové na mateřské lodi instruktážní video, které bere v úvahu právě jeho omezené znalosti.
A protože lidé na planetě Zemi rozumí podle dostupných informací nejlépe reklamám, skládá se celé instruktážní video právě z reklam.
Jako první příklad využití odpuzovače částic je záběr na rodinu s dětmi na výletě v přírodě. Otec pokládá na zem mezi stromy deku, matka vytahuje z košíku sendviče, limonádu a po chvíli začne kolem nich létat hladový hmyz.
Tuto nepříjemnou situaci řeší otec tak, že vytáhne z kapsy malou krabičku, na displeji vybere obrázek, mouchy, komára, včely, poté vybere vzdálenost a spokojená rodina si uspořádala piknik v jakési neviditelné bezhmyzí bublině.
Závěrečný titulek říká:
„Částicový repelent Bublina. Ten pravý piknik v bublině!“
Kevin je z vynálezu nadšený, v hlavě se mu už rýsuje velká továrna na okraji Libavé na částicové repelenty.
V další reklamně jde dědeček se vnukem vybrat narozeninový dárek. Dědeček je očividně čilý, při vystupování ze starého auta mu zůstala v ruce klika od dveří.
„Tak to vidíš, nic nevydrží věčně.“ Povídá dědeček.
Vnuk vypadá vyděšeně.
Poté si to oba míří rovnou do prodejny s postelemi značky Mumie. Prodavač předvádí nový model. Postel s víkem Mumie 150.
„Oproti předchozímu modelu Mumie 120 očekáváme, že se naši klienti dožijí v průměru 150ti let.“
Na obrazovce se ukazuje nákres postele s víkem jak v ní leží postava s obrysem mozku.
„Každý večer, když se uložíte ke spánku vaše tělo stárne. Postel Mumie 150 vaše tělo balzamuje v leptonové lázni z časové mlhoviny.. kromě oblasti vašeho mozku. Přece kvůli lázni nepřijdete o všechny ty skvělé sny, které rádi prožíváte na našich nebesky měkkých matracích. (nutno dokoupit, matrace jsou volitelné příslušenství)“
Dědeček dává ruku na vnukovo rameno.
„Tak co, chlapče. Chtěl by ses narozdíl od svého dědečka dožít stopadesáti let?“
„Ach dědo, to je prima dárek.“
Kevin se zmrzlým úsměvem čeká na další reklamu.
Joane je už dva dny v zahraničí v sídle své firmy. Kvůli hospodářské krizi je o místa ve skladu velký zájem. A tak má Kevin díky nové strategii klid nejen od Polymorfů, ale i od věčně hodnotícího režimu Joane.
Na webu jedné z místních univerzit objevuje Kevin online fórum, kde si nejvíce zapálení z nich vyměňují názory na různá vědecká témata. Aby mezi nimi nevypadal jako neandrtálec, zadává při registraci do svého profilu:
„Majitel kosmodromu Libavá.“
Kevinovi dochází, že to bude vypadat přinejmenším zvláštně, ale kromě toho nemá nic, žádný akademický titul. A tak s povzdechem zakládá do fóra nové téma:
„Odpuzovač částic, může to fungovat?“
A vepisuje pár detailů, kterými si je jistý, že jim rozumí + odkaz na video s reklamami od mimozemšťanů.
Kevin se poté zvedá od počítače, aby si objednal jídlo a napustil si vanu. Je mu totiž jasné, že aby zaujal na takové stránce něčí pozornost, bude to chtít taky trochu času. Kdoví, co jsou zdejší studenti zač, uvažuje Kevin. A představuje si obrýleného autistu s mastnými vlasy a vlhkým stiskem ruky.
„Bleeh.“
S nepříjemným pocitem z další nadcházející zkušenosti se tedy zbytek dne vyhýbá počítači, aby si od práce taky trochu odpočinul.
Další den dopoledne probouzí Kevina hlasité rány do zdi ložnice. Nejprve si myslel, že už Joane přijela, ale uvnitř ani venku před domem nikoho nevidí.
„To bude zase nějaká novinka, ranní budíček.“ Povídá Kevin na zahradě.
Polymorfové se však neobjevují. A tak jde rovnou udělat si kávu a k počítači zkontrolovat, jestli se na webu rozjela nějaká vědecká diskuze.
K jeho překvapení je vedle jeho tématu ikonka s plápolajícím plamínkem, která označuje „žhavé téma.“ Video s reklamami očividně zabralo, protože i když je na začátku několik ironických poznámek k tomu, že je Kevin majitel kosmodromu, diskuzi rozproudily právě profesionálně zpracované reklamy.
Kevin tedy vybírá ty nejpozitivněji vypadající diskutéry a píše jim zprávu, jestli by neměli zájem vynálezy realizovat.
Když však ostatní vidí u jeho ikonky zelený majáček, který označuje, že se Kevin přihlásil k diskuzi, objevuje se v tématu zpráva:
„A co majitel seriálu star trek, se nám nevyjádří?“
V ten moment mu dochází, že je tohle místo taky pro zábavu. Přitom si vzpomíná na různé hry, které hrával na tabletu v kanceláři, kdy ještě pracoval v továrně na výrobu sklenic.
U každé hry je spousta lidí, kteří se baví i tím, že se baví o hře. Kevin je z toho všeho úplně nadšený.
Protahuje se tedy, zhluboka nadechuje a píše:
„Podle všech komentářů to ale nevypadá jako úplná blbost. Jen toho asi moc nevíte o fyzice.“
Následuje vlna ironických komentářů na téma kdo na fakultě může tušit něco o fyzice. Kevin se tedy snaží reagovat víc s ohledem na to, že si každý z nich myslí, že ví o fyzice všechno a tak to probíhá až do onoho večera.