Kevin a Joane právě přijíždí k rozestavěnému kosmodromu. Díky odpuzovači částic je výroba různých dílů a součástek jen záležitost surovin a nákresů. Odpadají tak zdlouhavé výrobní postupy, což je i po tak krátké době na první pohled znát.
Před velkým hangárem stojí první prototyp vesmírné lodi. Ta vypadá trochu jako létající talíř z béčkového filmu. Dělníci, kteří s výrobou pomáhají, nasazují důležité výrazy pokaždé, když kolem létajícího talíře prochází.
Kevin a Joane parkují vedle něj, aby se pohledem taky pokochali.
„Ahh, to je krásný talíř.“ Povídá Joane.
„Viď? Kdybych ho vymyslel a postavil sám, určitě bych měl obrovskou radost.“
„A to ji jako teď nemáš?“
„To víš, že mám.. jestli se budeme moci taky proletět.“
Oba se smějí.
„Vezmeme si láhev vína, piknikový koš.“ Pokračuje Kevin. „A dáme si večer na oběžné dráze s výhledem na Zemi.“
„Oh, jak romantické, Kevine.“
„Ale dál neletím. Moje hlavní zásada je: Když se vzdaluješ a ohlédneš zpátky, musí být Země veliká alespoň jako tvoje ruka.. kdyby náhodou došel benzín.“
Oba se smějí.
Zrovna k nim přichází Rewill. Na sobě má bílý plášť a při pohledu na létající talíř nasazuje pubertální důležitý výraz.
„Tak jste přijeli?“
„To je krásný kousek, jenom se proletět.“ Pronáší Kevin.
„No, ještě není hotový. Ani nevíme, jestli bude fungovat, ale tvoji inženýři mi dost pomáhají.“
Všichni se odebírají do hangáru, kde jsou v krabicích vyrobené kousky skládaček, které dělníci nýtují a svařují dohromady.
„Jsem docela zvědavý na naši první misi.“ Pokračuje Rewill.
Kevin a Joane na sebe nechápavě hledí.
„První misi?“
„No víš přece, plánujete těžit suroviny nebo osídlit Mars?“
Kevin se snaží nevyprsknout smíchy.
„Bude to zezačátku spíš takový průzkum. Znáš to, piknikový koš, láhev vína.“
Rewill očividně nerozumí a tak rychle vymýšlí nějakou výmluvu.
„Ehm, vesmír je obrovský a tam venku zbývá ještě hodně k prozkoumání a vědeckému probádání.“
Joane by měla k tomuhle proslovu jednu poznámku, ale před Rewillem si ji nechává sama pro sebe.
„Rozumím, proto nejdřív ten malý létající talíř.“
„Přesně tak.“
Následuje exkurze přes hotové výrobní haly, do řídícího centra a když už není po dvaceti minutách na co koukat, plácá Kevin Rewilla po zádech a i s Joane odjíždí.
Při cestě zpátky ladí Kevin místní rádio, aby zjistil, jestli náhodou nebude tématem něco zajímavého o vesmíru.
„Jenom zapnu na chvíli rádio.“
„Rádio? Začínáš senilnět?“ Ptá se Joane.
„Si ji poslechneš doma, v kuchyni stejně nehraje nic jiného než Katy Perry a Beyoncé pořád dokolečka.“
„Tss.“
Kevin má štěstí, hned na první stanici běží rozhovor nějakého fyzika, který pracoval pro NASA. Je očividně dost vzrušený.
„Na molekulárním transpondéru pracujeme spíš v rámci jaderné fyziky, ale tohle může být pro lidstvo určitě velký objev.“
„Máte na mysli projekt, který právě vyvíjíte?“ Ptá se moderátorka.
„Ano, připomíná to vysílač, který dokáže bezkontaktně přeskupovat části na subatomární úrovni.“
Kevin v šoku poslouchá a snaží se, aby nevyboural.
„A máte už hotový název?“
Fyzik se směje.
„Ten ještě nemáme, ale určitě se na patentovém úřadě objevíme i s trefným názvem.“
Kevin s oroseným čelem vypíná rádio a znovu zapíná Beyoncé.
„Ty jsi na mě dneska hodný.“ Reaguje Joane.
Kevin kroutí hlavou.
„Nechápeš o čem tam mluvili? O našem odpuzovači částic.“
„Já slyšela něco jiného.“
„Tak mu dal jiný název, ale čurák se ho chystá šlohnout pro sebe.“
Oba hledí na cestu před sebe.
„Jako není mi to moc příjemné.“ Pokračuje Kevin. „Když o tom co dělám všichni všechno vědí ještě předtím než to dokončím.“
„Prosím tě, vždyť ti to nikdo nebere.“ Reaguje Joane.
Sama je z pozornosti nadšená, asi ať už má formu jakoukoliv. Jenže zrovna tahle vtíravá a skrytá forma pozornosti, jako první kontakt s místními lidmi v téhle Republice, připadá Kevinovi podezřelá.
Aby před Joane vypadal Kevin v pohodě, jede s ní normálně na oběd a několik dalších dní sleduje zpravodajství spíš tak, aby o tom nevěděla.
Následuje totiž další souhra náhod. Poté, co kliká na další články na místních serverech, se tato témata objevují i v televizi až nakonec do České Republiky přilétá šéf Amerického a Ruského vesmírného programu, aby si před televizními kamerami podali ruce a zmáčkli velké plastové tlačítko s názvem „Restart vzájemných vztahů.“
Kevinovy oči už na podobné podívané mezitím přivykly a nepřijde mu zvláštní, že má jeho konkurence zájem spolupracovat. Co mu zvláštní přijde je, že kvůli tomu do Libavé nikdo nezavolal.
Prostě se v éteru mluví o jeho projektu bez uvedení původních názvů, na základě nezveřejněných informací, mačkají se pomyslná tlačítka a asi někdo čeká až se sám představí.
Po několika dalších dnech zoufalého nechápání situace, se Kevin rozhoduje vzít do rukou jejich vlastní zbraň a obrátit ji proti nim.
Když se místní politici snaží přispět do diskuze na tato témata nějakým povzbuzením, kliká Kevin povzbudivě právě na tyto články, aby si je přečetl.
„Naše strana Alternativně Demokratická bude nabízet finanční podporu v rámci technologického rozvoje všem významným projektům.“
„Pro stranu Různě Demokratickou je každý zahraniční investor příležitost ke snížení nezaměstnanosti.“
Když se to opakuje pořád dokolečka, přestává to Kevina bavit a články několik týdnů nečte.
Najednou se ve všech rádiích, novinách a televizích, na které je možné náhodou narazit třeba na novinovém stánku objevují několik dní články na témata:
„Vláda zvažuje podání demise a vyhlášení předčasných voleb.“
„Padne vláda?“
I když Kevin mezitím prochází další a další vesmírná dobrodružství, aby se něco přiučil, fakt, že by měla místní vláda padnout byl nepřehlédnutelný i pro něj.
A tak se toho dne vrací zpátky na svůj oblíbený zpravodajský portál. Kde je v hlavním menu na výběr z témat:
„Naše země je silná a sebevědomá, vláda určitě nepadne. Říká zdravotní sestra.“
„Parlament by se měl zamyslet kterým směrem se vydá. Jestli na východ anebo na západ. Říká provozovatel telekomunikací.“
„Tahle vláda se nedokázala na ničem dohodnout, možné jsou jen předčasné volby. Říká místní povaleč.“
Kevin je zvědavý, co říká místní povaleč a poté vypíná počítač.
Uvažuje přitom, že jedině tak je možné, aby sám sobě dokázal, že se nezbláznil. Jestli místní vláda padne, tak se nezbláznil a všechno, co se kolem něj děje, není jen jakási iluze vyvolaná mimozemským implantátem.