Všechno běží nějaký čas tak jako dřív až se jednoho dne koná druhá větší soutěž.
Při normálních závodech, kdy si jde skupinka atletů hodit koulí nebo zaběhat, se neotevírá ani okýnko pro vstupné. Ale právě dnes jde velký o putovní závod Ohmbledon, který se pořádá střídavě na různých stadionech až přicestoval až sem.
Protože budou závody trvat celý týden, jsou Terry a Lara už několik dní ve stoprocentním nasazení. A to i proto, že jim samozřejmě vypomáhají levnější a dobrovolní senioři a Terry má znovu na starosti stánek s občerstvením a Lara se suvenýry.
Protože to všechno už jednou zažili, jdou pomalé procházky kolem dráhy v uniformách, prodeje vstupenek, rozdávání balónků i postávání a usmívání se s nápisem „pořadatel“ na zádech všem velmi dobře.
V jednu chvíli, kdy má Terry před stánkem prázdno a vytahuje mleté maso, aby z něj udělal nové hamburgerové kotouče, přichází mladý pán s černým knírem, lesklým, zarovnaným účesem a košilí s delfínem.
„Hej ty, hledám Terryho.“
„To jsem já, co potřebuješ?“
Muž s knírem se rozhlíží, potom rychle pokládá na stůl černý kufřík.
„Rychle, schovej to. A nikomu ani muk, jasný?“
„Jasný.“
Terry pokládá kufřík za pultem na zem a pozoruje, jak ten muž odchází. Potom hledí na Laru naproti, která má ve tváři otázku, a tak aby ji uklidnil naznačuje, že jsou v tom kufru bouchačky.
Během další vlny hladových diváků však Terrymu vrtá hlavou co by v tom kufru mohlo být. Chvíli uvažuje, že jde o nějaký mafiánský test důvěry, potom zase že by mohlo jít jen o shodu náhod a ten člověk zkrátka potřeboval někam schovat kufřík než skončí závody. Ale proč by šel s něčím takovým zrovna na závody, si Terry nedokáže představit i když by právě teď docela chtěl.
Naštěstí si s tím nemusí dlouho lámat hlavu. Když je u občerstvení zase prázdno, přichází mladý pán, tentokrát s bradkou bez knírku a na košili má želvu.
„Hej, byl tady jeden, prý mi tu nechal kufřík.“
Terry na něho zaraženě hledí.
„No nevím, jestli nechal, protože mi o tom nic neříkal.“
Muž vypadá naštvaně.
„Tak nechal nebo nenechal? Takový malý s knírkem.“
„No a co když si pro něho zase přijde? Mám mu říct, že jsem dal jeho kufřík nějakému náhodnému kolemjdoucímu?“
Muž svírá ruce v pěst. Očividně přemýšlí, jestli nemá prostě přeskočit za pult a vzít si ho. Terry má přitom pořád stejné dilema. Kdyby se dalo aspoň rozluštit co má společného delfín a želva, možná jde o nějaký druh symbiózy a chtěli mu tím něco naznačit.
Jenže Terry má co se týká fauny znalosti docela chabé, a tak muž se želvou po chvíli prostě odchází a nechává kufřík na místě.
Netrvá dlouho a znovu přichází muž s delfínem přátelsky vysvětlit, že ten kufřík nechal kamarádovi se želvou a ten se želvou později znovu přichází a nakonec i s kufříkem spokojeně odchází.
Když sedí Terry večer v jídelně a před sebou má hromadu nedojedených zbytků z kuchyně, přichází k večernímu hodování i Lara.
„Jejda, to je jídla.“
„To protože vařily do zásoby i když závody už skončily. Většinu jsem dal do lednice, ale tvoje speciality z mořských plodů musíme dnes povečeřet.“
„Hmm, to si dáme.“ Reaguje Lara s úsměvem.
Terry přitom louskáčem na ořechy drtí krabí klepeto.
„Viděla si toho nového?“
„Viděla, jak že se to jmenuje?“
„Jared Javis a běhá líp než Keňan.“
Oba se smějí.
„Myslím, že to René vzal do správných rukou. Máme další tři čtyři atlety, kteří vypadají taky nadějně.“ Povídá Terry.
Lara si nadává na talíř ústřice.
„Ty se snad nevařily.“
„Ne, ale už je nejvyšší čas je dojíst. Tak bych si k nim raději přičichnul.“
Lara si opatrně čichá k ústřici, potom ji do sebe obrací.
„Aha, tak to si dám taky.“ Reaguje Terry.
A dává si jich pár na talíř. Lara se tváří zamyšleně.
„Co to bylo za kufřík?“
Terry krčí rameny.
„Ani nevím, přišel jeden nechal mi ho tam s tím, že si přijde druhý. Tak jsem udělal profesionální bezchybné předání a dál jsem se raději neptal.“
Lara po nedávné zkušenosti s lahví whiskey raději nic neříká.
„Myslím, že se tyhle situace občas objeví, když už tedy máme Reného. Proto navrhuju, že s nimi budeme bezvýhradně a ve všem spolupracovat.“
„Cože?“
„Vždyť i tyhle mořské plody přivezl René. Co ti na tom vadí?“
Lara těká očima po místnosti a dál se přitom láduje. Terrymu je už jasné, že jestli od ní nepřišla žádná odpověď teď, později určitě přijde.