O měsíc později leží Rica na gauči a snaží se vzpamatovat z náročného pracovního dne. V praxi to vypadá tak, že leží a čeká až umře, ale smrt nepřichází. Zvláštní, uvažuje Rica, lidské tělo je připravené i na to jíst jen jedenkrát denně, ale na čuráky, kteří na schůzi jenom neustále melou a komplikují situaci kdykoliv je to možné, na to lidské tělo připraveno není.
Když je řeč o připravenosti, v mezičase se mu rozležel v hlavě nápad na společný projekt, tedy knihu a začíná přemýšlet spíš nad videem pro youtube. Dekódovat informace z kusu papíru, na to je dneska už každý líný, ale čumět na jedno místo a poslouchat, co někdo říká, to je jiná situace, myslí si Rica.
V ten moment si Rica vzpomíná na svou bývalou manželku. Ta jenom seděla na tomhle gauči, koukala na televizi a od rána do večera se něčím cpala. Potom uklidila, vyprala, a zase seděla a cpala se. A teď tu leží on a čeká až umře. Jak je možné, že smrt pořád nepřichází? Na čem je to závislé?
Ahh, to bude ono, za chvíli má meeting. Kluci určitě přímo kypí přebytky nápadů. Rica je hlavně zvědav, jestli se jim bude líbit ten jeho. O chvíli později jsou už všichni online.
„Nazdáár.“ Pronáší Rica.
„Máš dobrou náladu, koukám.“ Reaguje Salte.
„To je jen autosugesce, euforie na sílu, abych nevypadal tak, jak se cítím. Úplně na hovno.“
Všichni se smějí.
„Tak co jste celou dobu dělali?“
Hany mlčí, a tak odpovídá Salte:
„Nic zvláštního, práce, práce a potom domů. Spíš se divím, že jsi se celý měsíc vůbec neozval ty. Už o ten nový projekt nemáš zájem?“
Rica na Salteho překvapeně hledí.
„No ještě se to musí přece promyslet. Nevím jak vy, ale já přemýšlím pomalu a dlouho. Jako když se slon pustí do vysoké trávy. Nabere chobotem a žvýká.“
Všichni se smějí.
„Já se jen ptám. Byl jsi to ty, kdo naše meetingy přerušil, ten nejméně spolehlivý z nás tří jsi ty.“ Povídá Salte.
„Ale nepřeháněj, žádný z našich projektů zatím pořádně nefungoval. Tak k čemu se vlastně scházet?“ Ptá se Hany.
Rica dělá, že přemýšlí, jako že ho tato myšlenka napadla právě teď.
„Ale tenhle podle mě fungovat bude.“
Všichni tři na sebe hledí.
„Místo knihy to budou videa na youtube.“ Pokračuje Rica. „A místo nás tří na těch videích to bude nějaká atraktivní slečna. Musíme si najmout nějakou šlapku.“
„Co?“ Ptá se Hany.
„Nemusí to být zrovna šlapka, může to klidně být i normální moderátorka. Zkrátka to chce před kameru někoho atraktivního. S aktivní DNA před zenitem. Mladá holka a já osobně si myslím, že by se na to nejvíce hodila právě nějaká šlapka.“
Všichni se smějí.
„Teda já pokaždé čekám, že další schůze už bude o ničem a ty pokračuješ dál.“ Reaguje Hany.
„Počkej a proč ta šlapka?“ Ptá se Salte.
„Chce to někoho atraktivního. Sdělujeme přece důležité informace a ty se přijímají nejsnáze z úst pružného mladého těla.“ Povídá Rica.
„Já ti nevím.“
Všichni tři na sebe chvíli hledí.
„Podívej, moderní doba si žádá moderní opatření. Třeba znáš vynálezce jako Newton nebo Galileo.“
„To nebyl vynálezce.“ Reaguje Salte.
Rica na něj nechápavě hledí.
„Prostě ho znáš, protože udělal něco dávno v pravěku. Dnes generují firmy stovky tisíc různých patentů a nikdo už nezná původce. Stejné je to se starými lidmi. Kdysi se vybudovala hierarchie tak, že hlas prošedivělého dědka s kruhy pod očima něco znamenal, i když celý den třeba jen vyprávěl, jaké to bylo předtím. Dnes jsou staříci považováni spíš za neschopné, protože neví ani jak si aktualizovat android v mobilu a nepoužívají internet banking.“
„Pokračuj.“ Povídá Salte.
„Už vám to začíná trochu chrastit v hlavě? Už se tam něco děje?“ Ptá se Rica a pokračuje: „Já mám moderní dobu radši, i když jakmile máš přístup k jakémukoliv obsahu kdykoliv a kdekoliv, každý stimuluje jen svoje zájmy. A teď si vem, že si před kameru sednou tři frajeři ve středním věku. Jeden s pupkem, druhý s hlavou trochu nakřivo a třetí šišlá.“
„A který je ten s hlavou nakřivo?“ Ptá se Salte dotčeně.
Rica krčí rameny.
„To máš jedno, prostě jsem řekl první věc, která mě napadla. Pointa je v tom, že chceme sdělovat informace, které jsou důležité jen podle nás. 99,99999% dalších lidí takové video vypne, protože je v první vteřině nic nezaujme a v té další zjistí, že nejde o recenzi na nový iPad, ale něco jiného.“
„To je fakt. Já si nebyl tím novým projektem taky úplně jistý.“ Povídá Hany.
„Ale proč zrovna šlapku?“ Ptá se Salte.
„Na některých videích bychom mohli být taky. Ona řekne něco chytrého a pak půjde a stáhne ti kalhoty. To by mohlo být zábavné.“ Odpovídá Rica.
Hany se usmívá.
„S žádným náboženstvím to moc nejde dohromady, ale jak říkáš, staré časy.“
„To je úplně perfektní, jak my se shodneme, když o něco jde.“ Reaguje Rica.
„Ale nemůžeš natáčet, jak jednoho z nás třeba kouří. A navíc musí jít nejdříve na testy, nechci od ní něco chytit.“ Povídá Salte.
Rica s Hanym na něj překvapeně hledí.
„Já si myslím, že hlavní bude vymyslet spíš, co bude říkat. Nějakou tu myšlenku.“ Povídá Rica.
Všichni se smějí.
„Však víš, jak jsem to myslel.“
Hany z hluboka vydechuje.
„Kluci, čekají nás nové časy.“