Evžen, přítel od Kamily, udělal z největší místnosti jejich nového domu už za pár dní luxusně vypadající a perfektně čistou chirurgickou ambulanci. Uprostřed je operační stůl, nad ním řada nastavitelných silných světel, dále nerezové šuplíky se spoustou svorek, injekcí, skalpelů a dalšího vybavení.

Už je to všechno! Evžen ještě zkouší všechny monitory, ty tak krásně pípají, že si jejich zvuk chvíli užívá a zhluboka přitom nadechuje vůni dezinfekce.

Svým stálým klientům už dal vědět, kam se stěhuje a hned zítra by se měly začít sjíždět akutní případy!

Se spokojeným pocitem vychází po několika hodinách do obytné části domu. Kamila je v kuchyni a cítí se ještě provinile za to jak před pár dny dováděla s Františkem. Vůbec nechápe, jak se mohla nechat tak snadno svést. Ani netuší, jestli je na Františka spoleh. Nenechává na sobě však nic znát.

„Už máme hotovo, miláčku. Zítra může přijít třeba dvacetikilová liposukce.“ Usmívá se Evžen a vytahuje z lednice bílý jogurt.

„To jsem ráda, medvídku.“

Kamila porcuje na kuchyňské lince dva čerstvé lososy. Má hrozně ráda tu vůni z čerstvých ryb. Kdyby za ní Evžen teď přišel a obejmul ji! Cítila by se dnes skvěle, ale on už odešel vedle dívat se na televizi.

 

Františkovi vychází taky všechno skvěle. I když se k němu Kamila chovala posledních pár dní poněkud odtažitě, nakonec ho napadlo přinést ji čokoládu, vyhrnout sukni, dát ji ruku na zadek a už se k němu zase má!

„Pořád jsi moje, viď?“

02a

Kamila má hlavu položenou na jeho rameni a zhluboka oddechuje.

„Řekls jí to?“

„Eliška je moc hodná holka a vy dvě jste přece kamarádky. Co bych ji měl říkat?“ Zvedá jedno obočí nechápavě František.

Stojí spolu v předsíni jejího domu. Venku je chladný večer, ale obloha je jasná a na ni tisíce hvězd.

„Taky bych ti to neradila! Že si mě svedl, to je jedna věc, ale to neznamená, že ti patřím.“

František cítí jak je Kamila v těžkou chvíli nejistá. Hladí ji něžně po vlasech, rozepíná si kalhoty a tlačí ji, aby si klekla.

Kamila spokojeně cumlá a saje a František mezitím přemýšlí co se jí asi honí hlavou.

 

Následujících pár týdnů František s obavami pozoruje jak se Kamila chová k Elišce čímdál víc odměřeně. Ne, že by byly už předtím kdovíjak velké kamarádky, koneckonců se znají teprve krátce. Jenže Elišce už začíná vrtat hlavou co se to s její sousedkou děje.

Vždycky když přijede domů a na Kamilu náhodou narazí, tak na ni s úsměvem mává. Ona přitom odpovídá dost uraženě a pyšně.

„Ta naše nová sousedka bude asi namyšlená kráva.“ Říká u stolu jednou Františkovi.

Eliška právě vytahuje z krabice od pizzy pár čerstvých kousků a dává je na talíře.

„Co se stalo, vzala si na sebe lepší sukni než máš ty?“

„Tss, já nejsem taková fiflena jak si o mě myslíš! Ale chová se divně, skoro jako kdybys s ní něco měl.“ Směje se nahlas Eliška.

Raději ji na to odpovídá nechápavým ironickým výrazem.

„Pro vás ženské hraje roli každá prkotina, prostě ji ignoruj a je to, ne?“

„Blbečku! Vždyť je to naše sousedka, jak ji mám asi ignorovat?“

Rozhovor se na chvíli stáčí mimo podezřelá témata a vzduch je zase čistý. Mezitím si Eliška s Františkem užívá čerstvé kousky pizzy.

Od doby, kdy začal pracovat jako herní vývojář ve velkém studiu, si s Eliškou užívají tyhle luxusní momenty skoro každý den. Přitom proti tomu zezačátku protestovala.

Během jídla tak Františka napadla spásná myšlenka. Napjatý vztah mezi těmi dvěma způsobil fakt, že si s oběma užívá. Jakoby nemohl udržet svoje hormony na uzdě, přiznává si. Jenže z každý problém má nějaké řešení, jde jen o to hledat a nepolevit!

02b

Kdyby je mohl dostat obě do společné postele a spát s nimi najednou, možná by se zase skamarádily. Koneckonců jednou viděl Elišku jak opilá na párty líbala svou známou a děsně se u toho smály.

Zajímavý plán! Ovšem ještě je tady Evžen.

 

František jede právě z práce domů. Nerad se po cestě moc zdržuje, a tak vybírá jednu zatáčku za druhou a udržuje rychlost právě tak vysokou, aby mu ještě nesebrali řidičák, když ho policajti náhodou chytí.

Cestou naráží na Evženův zánovní vůz. Jede v něm i s Kamilou. Když Františka ve zpětném zrcátku registruje, přidává na rychlosti, aby se nenechal předjet.

Chvíli takhle napůl závodí, až se dostávají konečně ke svým domovům.

Když Evžen vystupuje z auta, usmívá se od ucha k uchu.

„Jezdí ti to dobře, Franto?“

František se snaží vypadat, jakože ho tohle téma zajímá.

„Ále, to víš, do města dobré. V zatáčkách sedí jako přibité… Byli jste na výletě?“ Snaží se odvést konverzaci jinam a kouká na Kamilu.

Evžen otázku ignoruje a pokračuje v tom svém.

„Já mám turbodýzla dvoulitr! Kamaráde, to jezdí samo.“ Plácá dlaní po kapotě spokojeně.

„Já ani nevím co je v tom za motor, lije se do toho benzín.“ Snaží se odpovědět vtipně František.

Evžen vybuchuje smíchy. Jeho přítelkyně se rozpačitě usmívá a raději odchází.

„Poslyš,“ pokračuje dál, „o víkendu budu vyměňovat olej. Můžeme se na to tvoje žihadlo mrknout.

„Evžen autům rozumí, uvidíš sousede!“ Otáčí se Kamila během odchodu za nimi.

Teda František rozhodně netuší, co mají ti dva za lubem, ale vůbec se mu nelíbí kam celá tahle situace směřuje. Bleskurychle má před očima, jak se on s Evženem vrtají v nějakých autech a jejich polovičky jim nosí na dvůr čaj.

Potom by Kamila řekla, že s ním už nechce souložit a Elišku? Tu by možná nejraději zmanipulovala, aby měly obě počestné manžílky!

Snaží se potlačit dávivý pocit, jeho svět se začíná hroutit a to všechno jen proto, že má Kamila moc pěkné kozy. Právě se rozhoduje o tvém životě, mysli kreténe, hecuje se František.

„No, já to vozím raději do servisu, ale díky. Eliška ale říkala, že by chtěla větší kozy.“ Zadržuje smích František.

Evžen se tváří rozpačitě.

„Tak se zatím mějte.“ Povídá nakonec František a jde domů.