Vesmírná loď letí vesmírem nadsvětelnou rychlostí směrem k Zemi už dvanáct hodin a pomalu zahajuje brzdnou sekvenci.
Jinak temný vesmír je z pohledu lodi rozzářený doběla, jakoby právě proplouvala sluncem, to proto jak intenzivně ji bičují fotony z okolních hvězd.
Sammy a Jerry sedí v potemnělém kokpitu. Právě sledují čtyřicátý film akčního hrdiny, který s pistolí v ruce odrovnal bandu teroristů. Je zadýchaný, stojí na ulici a z dálky jde slyšet policejní sirény.
„Věřil bys, že přežije i bez ochranného štítu?“ Říká Sammy se slzami v očích.
„Ty jsi taková sračka, je to jen film.“ Kroutí hlavou Jerry.
Sammy se snaží ovládnout a utírá si slzy do dlaní. Na stole je spousta špinavých tácků a nedopitých kelímků s pitím. Ještě zbyly nějaké slané tyčinky, a tak si jich pár bere.
„A co ty, Johne? Odrovnal bys bandu teroristů sám jen s bouchačkou?“
„Já jsem se nedíval, Sammy.“ Odpovídá android.
„Vy jste dva kreténi.“
Na jednom z displejů se objevuje informace o zahájení brzdné sekvence. V ten moment se před zvědavými zraky agentů objevuje žlutý trojúhelník a varování:
„NEČISTOTA V MOTORECH: 1, 3, 12 A 17. AUTOMATICKÁ ÚDRŽBA ZAHÁJENA.“
„To bude ten písek, asi jsme měli loď před odletem vyčistit.“ Uvažuje Jerry a rychle kontroluje průběh oprav.
Sammy koulí nechápavě očima.
„Měli jsme písek v každém záhybu těla, jak jsme mohli zapomenout na loď? Byla to vložená nápověda!“
„Hele, ty třináctiletá školačko co právě dokoukala film. Budu tady potřebovat pomoct.“
Oba agenti se tedy zuřivě soustředí na průběh čištění motorů.
„NEGATIVNÍ.“ Hlásí nakonec řízení lodi.
„Kurva!“
„Letíme moc rychle.“ Uvažuje Jerry. „Co teď?“
Sammy sleduje dráhu letu a přibližující se planetu Zemi. Po cestě je mezi nimi a Zemí už jen Měsíc. Paliva je málo, jenom jeden pokus.
„Přibrzdíme se o Měsíc, koukej.“ Ukazuje prstem Jerrymu.
Na trojrozměrném modelu, který se právě v prostoru před nimi objevil, Sammy prstem kreslí dráhu odklonu a odraz od Měsíce na Zem.
Jerry nevěří vlastním očím.
„Ty už ses tou solí a akčními filmy asi předávkoval! Vždyť to loď rozseká na malé kousíčky!“
„Ne, když zapneme ochranné štíty na plný výkon.“
Zobrazuje se před nimi simulace. Loď se zapnutými štíty se odráží od Měsíce jako tenisový míček, zpomaluje a letí rovnou na Zem.
„A co ta vesmírná stanice?“ Ukazuje na budovu poblíž odrazu Jerry.
„Jen sportovní stadion pro vysílání, stejně chtěli vyhloubit vedle díru pro basketbalové hřiště. Nesleduješ „Sporty Nižší Gravitace?““
Jerry vybuchuje smíchy.
„Ještě budeme v televizi za hrdiny.“
„Teď už se jen trefit.“
Během následující půlhodiny sledují agenti dráhu letu se zatajeným dechem. Prudká rána, která zasahuje loď při kontaktu s Měsícem je tak silná, že agenti cítí, jakoby právě jejich těla dopadla z vysoké budovy na betonových chodník.
Odraz a vyšlo to, točí se, ale letí směrem k Zemi!
Na neznámé poušti přistává loď žuchnutím do písečné duny. Když se otevírají dveře, jsou Sammy a Jerry z kolotoče uvnitř ještě dezorientovaní.
„Vidíš to, co já?“ Povídá Jerry překvapeně.
Právě oba hledí na nekonečné písečné panorama a cítí příval dobře známého nesnesitelného vedra.
„Že jsme se museli trefit zrovna do pouště, to je k vzteku.“
Oba se smějí.
Přichází John, který se mezitím odpojil od ovládacího panelu.
„Johne, přistáli jsme na planetě Maxoli! Jak je to možné?“ Ptá se Sammy naivně.
Johnův program na pár vteřin „mrzne“.
„Detektory hlásí polohu planety Země, nemějte obavy.“ Usmívá se přívětivě, aby je uklidnil.
„S tebou není žádná legrace.“
Instruktor Murphy sedí v kanceláři a právě sleduje akční záběry přistávacího manévru o Měsíc, které právě vysílají všechna zpravodajství po celém světě.
V momentě kontaktu lodi s Měsícem ukazují detail spršky hornin, která zasáhla sportovní stadion.
„Bezohledné chování astronautů bylo údajně nevyhnutelné. Ale řídící centrum prý nezaznamenalo žádné volání o pomoc. Kdo tedy celou akci řídil? Můžeme považovat za veliké štěstí, že se budově stadionu ani sportovcům uvnitř nic nestalo.“ Končí svůj komentář rozhněvaný publicista.
Murphy nechává s kyselým výrazem zmizet displej a jde k minibaru nalít si sklenici vína.
Přichází agenti kvůli hlášení.
Sammy a Jerry ve dveřích vybuchují smíchy.
„A ten technik povídá: „S mojí lodí už nepoletíte!“ Jako kdyby byla jeho.“ Kroutí hlavou Sammy.
„Beztak zase něco odfláknul a nebylo to pískem.“ Mává rukou Jerry.
„Nazdar šéfe.“ Zdraví Murphyho dvojhlasně.
Instruktor mlčky sleduje, jak usedají do pohodlných pohovek v jeho kanceláři a tváří se přitom oba bezstarostně.
„Nemůžete udělat aspoň jednou něco normálně?“ Ptá se Murphy.
Agenti mlčí a čekají co bude dál.
Murphy se pomalu usazuje za stůl a pokládá sklenici. Mávnutím ruky se před nimi objevuje displej se zprávou a náčrty z oddělení od analytické divize.
„Celé dopoledne na tom pracovalo dvacet lidí. V lodích nové generace chybí detekce provozu brzdných motorů, a tak vás na technickou závadu nemohlo nic upozornit.“
Sammy a Jerry na Murphyho hledí se strachem v očích.
„Protože jste měli už málo paliva, letěli byste pravděpodobně dál…“ Instruktor kreslí ve vzduchu dlouhou čáru, „a dál a dál a tady bychom vás vyzvedli a přitáhli zpět.“
„Heh.“
„Byla to jedna z možností.“ Uznává provinile Sammy.