Jerry Walker je jedním z nejlepších vesmírných agentů. S druhým takovým a androidem cestují vesmírem, navštěvují cizí planety a zaznamenávají o nich co se dá.
Právě mu přišla pošta, vznášející balík se přilepil na dveře a čeká na vyzvednutí. Jerry už pro něj rychle běží. Má totiž narozeniny, a tak si s někým celý den volá a vyzvedává dárky.
Večer ho čeká ještě velká akce. Skupina pro dohled nad objevenými planetami platí jeho výdaje, ale taky svým agentům pořádá narozeninové oslavy.
Jerry přitlačením palce na obal otevírá nedočkavě balík, který právě dorazil. Před ním se objevuje plovoucí displej a na něm jeho kamarádka Emily. Má na sobě napůl rozepnutou košili.
„Ahoj Jerry! Všechno nejlepší ke tvým pětadvacátým narozeninám. Hodně štěstí do života, a protože si rád hraješ, posílám ti panenku.“ Usmívá se škodolibě Emily.
Displej nad balíkem mizí a zevnitř vyskakuje malý robot s copánky, oblečený do červených šatů.
„Já jsem tvoje Emily, máš rád bramborové chipsy?“ Povídá panenka.
Jerry koulí zmateně očima a chvíli váhá co jí na to říct.
„Proč tě Emily poslala, dělá si ze mě srandu?“
Panenka si Jerryho zkoumavě prohlíží, ale neodpovídá.
Jerry se zvedá od stolu. Na něm jsou už dva narozeninové dorty, malá socha muže z dvacátého prvního století, krabice s pizzou, plyšový přívěšek na klíče a sada nerezových nožů. To všechno mu už dnes přišlo od rodičů a známých.
Narozdíl od svého kolegy Sammyho Scooperse udržoval vždycky s lidmi neustálý kontakt. Sammymu na akademii vymývali 7 let mozek s pomocí telepatie a proto je z nich tak dobrý tým, přemýšlí Jerry, zatímco se dívá na panenku.
Ta si sedá na stůl přímo před něj.
„Jakou čokoládu máš nejradši, bílou nebo hnědou?“
„Bílou.“ Odpovídá Jerry odevzdaně.
„Já taky, ale hnědá je prý zdravější.“
„Skvělé Emily, bude z nás super dvojka.“
Panenka mrká a usmívá se.
Je večer, před hlavním sálem akademie postává několik hloučků lidí, kteří přijeli na oslavu. Sammy v davu poznává Jerryho příbuzné, potom pár agentů a dál hlouček mladých ženských se staršími pány. Ty si neustále něco štěbetají a vybuchují smíchy.
Jerry ale stále nedorazil. Přichází k němu instruktor Murphy, jeho jinak neustále zaražená a přísná tvář je teď rozzářená, jakoby mu někdo podstrčil pilulku s veselou drogou.
„Ááá náš Sammy je už tady. Kde máš parťáka?“ Plácá ho po ramenou Murphy nadšeně.
„Beztak si na nás chystá překvapení, však ho znáš šéfe.“
Murphy se popadá za břicho, přitom z něj vychází nečekaně hlasitý smích.
„Jó loni u bazénu, jak plaval s delfíny a do poslední chvíle nikdo nevěděl, že je jedním z nich!“ Směje se Murphy. „Moje žena se tomu smála ještě čtvrt roku.“
Sammy se pokouší projevit nějaké nadšení.
„V maskování za delfína je Jerry nejlepší, třeba jednou narazíme na planetu ovládanou škeblemi a ústřicemi.“
„Vy dva jste se hledali až jste se našli.“ Kroutí hlavou Murphy s chápavým dojetím.
Mumlání davu v ten moment utichá, z dálky se ozývá hlasitá dunivá hudba. Před nimi přistávají na dvoře tři luxusní transportní moduly.
Z prvního vyskakují dvě tanečnice, dělají ve vzduchu salto a začínají tančit do rytmu.
Z druhého vyskakuje čtyřčlenná kapela, dělá ve vzduchu dvě salta, před nimi se objevují trojrozměrné bubny a klávesy. Dělají, že na ně hrají a křepčí společně s tanečnicemi.
Ze třetího modulu vyskakuje Jerry, dělá přitom ve vzduchu tři salta a doskakuje na zem jako akrobat po překonání světového rekordu.
Dav nahlas piští, skanduje a tleská Jerrymu, který jde už jakoby nic směrem k nim.
„Lepší vstup než královna Kleopatra.“ Gratuluje mu Sammy, když jde okolo.
„Máš se?“ Odpovídá trochu nechápavě Jerry a jde dál.
Dveře sálu se na povel otvírají a všichni jdou dovnitř. Na stolech je spousta jídla a pití. Všechny holky skáčou právě na stoly a začínají křepčit do rytmu.
Tenhle zvyk se dodržuje už od dvacátého druhého století a kromě toho, že občas některé přistane podpatek v jídle, to na úvod vždycky prorazí společenské ledy.
Oslava je v plném proudu. Sammy si s Murphym už po dvanácté připíjí, oba začínají vypadat trochu opile. Jedna z tanečnic seskakuje z pódia a jde k jejich stolu, aby se trochu osvěžila.
Přichází k ní Sammy a bere si ze stolu divně vypadající sladkou hmotu, i když na ni nemá chuť.
„Ty jsi Jerryho známá?“ Ptá se a snaží se ji přitom nekoukat na zadek.
„Ne, já jsem přijela s kapelou.“ Směje se tanečnice.
„Vážně? Právě jsme se tady bavili s kámošem, že mít kapelu jako zaměstnání musí být super zábava.“
„To určitě je.“
„Ale dřina, co?“
Tanečnice se směje.
„Nevěřil bys jaká. Někdy tančím i čtyři hodiny v kuse.“
Kapela právě utichá. Na pódiu se objevuje Jerry a kynutím rukou uklidňuje dav, aby přestal tleskat. V závěsu za ním kráčí malá panenka Emily.
„Co to máš za sebou?“ Řve jeden z agentů.
Publikum vybuchuje smíchy.
„To je Emily, nejlepší dárek co jsem kdy dostal. Pozdrav ostatní Emily!“
Panenka s kývnutím hlavou všechny zdraví. Publikum znovu tleská.
„Chci vám jen poděkovat za všechny dárky a tuhle super oslavu. Mám vážně štěstí mít okolo sebe tolik přátel.“
Sammy pohledem kontroluje jestli tanečnice neodešla. Pořád stojí u stolu a pije unaveně iontový nápoj.
Na pódiu mezitím pokračuje Jerry dál.
„Společně se Sammym, mým kolegou, jsme byli už třikrát ve vesmíru a je pro mě moc důležité, když vím, že se je k čemu vracet. Pojď sem, kamaráde!“
Sammy obrací oči v sloup. Jít takhle řečnit před celý dav se mu zrovna nechce. Tanečnice na něj v tu chvíli šokovaně zírá. A tak jde za ním.
Na pódiu se pokouší o vřelý úsměv. Jerry a všichni na něj s obavami hledí.
„Párty jako je tahle umí uspořádat jenom Jerry. Doufám, že budeme mít na výpravách štěstí a já vám ho vrátím pokaždé v jednom kuse.“
„No, jen aby to neskončilo naopak.“ Odpovídá Jerry.
Publikum vybuchuje smíchy.
„V ohrožení života můžeš udělat ve vzduchu tři salta, mimozemšťané si z toho sednou na zadek, uvidíš.“
„Když uděláš ty aspoň jedno, sednu si na zadek i já.“
Sammy a Jerry se smějí, publikum je zticha.
„Nechte toho, agenti!“ Řve odněkud instruktor Murphy.