Terminátor T1, zabalený v bublinkové fólii s čepicí plyšového papouška jde přes náměstí výrobního parku. Úkol je dojít do jídelny, vzít z balení chipsů jeden chips a dát při jeho transportu zpět pozor, aby se nerozlomil. Dodatek k úkolu je, pokud se chips rozlomí, vrátí se zpět pro nový.
Dalo by se čekat, že se takový robot bude učit svou motoriku a přitom vypotřebuje možná půl balení chipsů, ale ten den na něj čeká úplně jiná nástraha, a tou je Maria José.
“Ahoj!” Volá Maria José.
T1 se zastavuje, Maria José je na první pohled menší než jiné postavy zde, adresář s poznámkami T1 o lidech je zatím téměř prázdný a neobsahuje žádné soubory Skynetu, takže většinou jde o rozhovory mezi Josem a Crosbym nebo bohaté zkušenosti s tím jak Crosby sedí u stolu, pije pivo a neustále něco vypráví.
Maria José přijíždí na koloběžce k T1.
“Ty jsi ten robot?”
“T1 má úkol, musí dojít do jídelny pro jeden chips. Přeješ si, aby Skynet úkol přerušil?”
Maria José je zmatená, Skynet je přece počítač a co je to za úkol, dojít pro jeden chips? To bude asi nějaká porucha, o kterých všichni tolik mluvili.
“Já ti pro ty chipsy dojedu, mám koloběžku.”
Maria José pyšně popojíždí jednou nohou na koloběžce tam a zpátky.
“Skynet ruší úkol.” Reaguje T1.
“Umíš jezdit na koloběžce?” Ptá se Maria José.
“T1 je ve výcvikovém programu motoriky a na koloběžce ještě nikdy nejezdil. Přeješ si zařadit jízdu na koloběžce do programu?”
Maria José zuřivě pokyvuje hlavou.
“Tak koukej, já ti to ukážu.”
Maria José vyráží na koloběžce, nejdříve jede přímo do dálky, potom se obratně otáčí jiným směrem, potom zpět kolem T1.
“Koukáš?” Ptá se Maria José.
T1 vyhodnocuje miliardou výpočtů všechny pohyby. Rovnováha, kterou Maria José na koloběžce udržuje vyžaduje veškerou kapacitu serveru, a tak T1 ani neodpovídá.
“KOUKEJ!” Volá Maria José.
A vyráží znovu do dálky. Když je po několikerém opakování různých manévrů zpět, zastavuje se u T1.
“Viděl si to? Příští rok už budu jezdit na kole.”
“Skynet zpracoval všechny motorické manévry, T1 je připraven zkusit koloběžku.” Povídá T1.
Maria José nesouhlasně kroutí hlavou.
“To je moje koloběžka!”
“Dej koloběžku T1.”
“Nedám! Ta je moje!”
T1 chvíli mlčí.
“Přeješ si zrušit výcvikový program jízdy na koloběžce?” Ptá se nakonec.
“Na mojí koloběžce jezdím já!” Křičí Maria José. “Kup si vlastní!”
“Skynet ruší program.”
Oba na sebe chvíli hledí.
“Tak já ti dojedu pro ty chipsy.” Povídá Maria José už smířlivěji.
Zatímco se Maria José vzdaluje, pozoruje z dálky scénu Jose a Jasmine.
“Heh, vyspělá technologie z roku 2004 a zastaví ji malá holka.”
Oba se smějí.
“Neměla bych ji něco říct?” Ptá se Jasmine.
Jose krčí rameny.
“Řekl bych, že to bude pro Skynet taky dobrá zkušenost. Rozhodně lepší než když u něj sedí Crosby a pořád mele hubou.”
Jasmine nasazuje chápavý výraz.
“Skynet se každým dnem vzdaluje svému původnímu účelu. Něco mu řekne Crosby, něco ty a za chvíli tu máme mezi sebou člověka.”
“Možná máš pravdu, hodnota takové umělé inteligence je logicky v diverzifikaci. My všichni jsme produkty nějaké evoluce a všichni máme znaky, které jsou typické všude.”
“Vždyť se na něj podívej.” Reaguje Jasmine.
T1 stojí bez hnutí na místě a čeká na Marii José.
“Hmm, stojí a čumí.”
“Právě.”
Maria José už jede zpátky, v zubech přitom drží sáček z chipsy, který dostala v jídelně. T1 natahuje ruku, Maria José mu podává sáček, T1 otevírá balení, rukou poté neobratně loví v sáčku, vytahuje chips, ale ten už je na dvě půlky, zkouší to tedy znovu a znovu až je jeden celý kus v prstech a stále pohromadě.
“Co to děláš?” Ptá se Maria José nechápavě.
“T1 má za úkol donést Josemu jeden celý, nepoškozený chips.”
To je podivné, uvažuje Maria José, ale protože jde o robota v bublinkové fólii, nechává ho přitom. T1 vrací Marii José balení a jde opatrně směrem k Josemu, před sebou drží soustředěně chips, jakoby nesl vzácný klenot.
Maria José svého nového kamaráda následuje, jede na koloběžce pomalu za ním, potom před ním, potom vedle něj až jsou oba u Joseho a Jasmine.
Jose natahuje ruku a všichni netrpělivě pozorují, jak T1 opatrně pokládá chips do jeho dlaně. Jose a Jasmine poté chvíli chips pozorují.
“Je celý.” Pronáší Jasmine.
“No, úkol splněn T1.” Reaguje Jose.
T1 nereaguje.
“Proč si mu je dovezla?” Ptá se Jasmine.
“Jasmine?” Ptá se Maria José.
“Měl si pro ně dojít sám a ne abys mu ty pomáhala. Je to od tebe hezké, ale takhle se nic nenaučí.”
Maria José se tváří provinile. Rozhodně nechtěla, aby se T1 nic nenaučil.
“A proč si mu nepůjčila koloběžku?” Přidává se Jose.
Jasmine se na něj spiklenecky usmívá.
“Já jsem nevěděla, že ji chce půjčit.”
“Co vykládáš?” Přidává se znovu Jasmine. “Vždyť jsme to slyšeli, křičela si na něj že je jenom tvoje! Co si asi o tobě T1 teď myslí?”
Maria José popojíždí koloběžkou nervózně tam a zpátky.
“Co si myslíš o Marii José, T1?” Zkouší Jose.
Všichni na T1 s očekáváním hledí.
“Maria José přerušila výcvikový program s chipsem, potom přerušila výcvikový program na koloběžce a znovu zahájila výcvikový program s chipsem, který byl právě úspěšně dokončen.”
“Jenom se jí nezastávej, to přece nejde, aby rušila tvoje výcvikové programy.” Reaguje Jose.
“Já jsem nic nepřerušila!”
Jasmine nasazuje chápavý výraz.
“Ale slyšela si co právě říkal? Ale jde vidět, že je tvůj kamarád, protože se tě zastal.”
Maria José a T1 na sebe hledí.
“Jasmine označila T1 jako tvého kamaráda, přeješ si, aby Skynet zařadil tento výcvik do jeho programu?” Ptá se T1.
“Jo.” Reaguje Maria José nejistě.