O několik týdnů později se situace při lockdownu vykrystalizovala tím způsobem, že jediný kdo chodí do kanceláře každé ráno je Moorová, a Bagge s Cwaldou přitom užívají volna.
To se takhle Baldo Bagge každé ráno probouzí, zjišťuje, že není v Chile ani na Taiwanu, poté mu dochází, že má muzeum, ale to je zavřené, a tak jde udělat ranní hygienu, podívat se na zprávy, které jsou pořád na stejné téma, volá Moorové, aby si myslela, že na něčem pracuje a jde si lehnout do altánku před domem, kde si přikrývá novinami obličej a usíná.
Celodenní kolečko se tak začíná orientovat pouze na základní potřeby, jako snídaně, oběd a večeře. Potom na internet, hrát hry si Bagge zakázal, jenže sestupná tendence důchodce ve středních letech je patrná už po pár týdnech až Baggeho od úplné degenerace mozku zachraňují už jenom knihy, které čte, a čte je tak co nejčastěji.
O pár měsíců později má Moorová naplánovaný už kompletní program muzea na několik let dopředu, včetně všech logistických operací, jako šetrného balení, dočasného skladování, to kdyby byli s Baggem zrovna na zahraniční cestě. Jenže i ta je zatím v nedohlednu, protože jediná strategie všech zemí na téhle planetě je ochránit před virem co nejvíce životů a k tomu existuje jenom jediný prostředek a tím je vakcína. Jinak to zkrátka nejde.
To je ovšem něco pro Baggeho uši, ten je zběhlý v medicínách různého druhu tak nějak přirozeně, od heřmánku, přes potírání chleba výkaly nemocného, nebo akupunkturu až po vodíkovou kapsli. Jenže co je to platné, když je na celém světě možná jediný kdo si myslí, že je vakcína krok zpátky.
Dává tedy Moorové i Cwaldovi měsíc volna, a sám sobě vlastně taky s tím, že mají všichni za úkol vymyslet několik návrhů na další směr jejich podnikání. Nejlépe něco, co by se týkalo kulturních předmětů, ale nemělo by to být ani muzeum, ani prodejna těchto předmětů, ani by to nemělo být online. Každý z nich se tak ten den loučí s pocitem, že bude muset vymyslet novou teorii relativity nebo novou teorii vzniku vesmíru.
–
Cwalda další volno vítá, zrovna se mu podařilo vykrást v GTA Online banku a jeho mafiánská postava ze hry je v balíku. Bude trvat určitě další měsíc, než se dá dohromady s další hladovou partou hráčů, aby své konto zdvojnásobil.
Rychle tedy vymýšlí v jakém oboru by chtěl jako řidič anebo výkonný ředitel logistiky pracovat a na zadní stranu účtenky z čínské restaurace píše své tři návrhy: 1) Rozvážka hamburgerů 2) Rozvážka pizzy 3) Rozvážka domácí kuchyně. Na konec lístku potom dopisuje: Vyhrajte vstupenky do muzea Gragate!
Tím má Cwalda splněno a když už je v tom, zvedá telefon a objednává si donášku z italské restaurace.
Bagge zatím, aniž by si toho všiml, přechází na úplně stejný režim jako Cwalda. Sice místo gamepadu drží knihu, ale krabic z místních čínských, italských, amerických a dalších restaurací vyhazuje do popelnice čímdál tím víc a pokaždé s o něco větším pupkem, až u každého náročnějšího pohybu funí jako čuně, které se doběhlo nažrat ke korytu.
Nakonec, jako dotek osudu, se dostává ke knize, ve které bývalý vězeň popisuje jak to chodí v takové base. A ta se čte jedním dechem, protože jakoby seděla na tento protivirový, karanténní režim úplně dokonale. V takové base, aby se vězni nezbláznili a jak se říká dokázali protlouct, tak posilují.
Už obtloustlý Baldo Bagge si tak bez váhání objednává posilovací věž, která posílí tělo, ale podle výpovědi onoho autora, hlavně ducha. „Vazba se má vždycky dobře a když jsi tenký, máš jen strach odkud ti přiletí další.“ A ne, že by měla Baggemu odněkud přiletět, ale tuší, že půjde sedět taky až udělá co má v plánu.
Jeho nápad je totiž jasný, a to nelegální překračování hranic. Kdy se nikam nepřihlásí, ani nepůjde do karantény, prostě se vynoří odnikud na tržnici, aby nakoupil nové tretky a zase nepozorovaně zmizí. K tomu bude potřeba fyzická kondice, dobrá orientace v terénu s pomocí kompasu, protože ke zločinu si vezme mobilní telefon jenom kretén, a taky se bude muset naučit odemknout a nastartovat zamčené auto.
Bagge přitom doufá, že Moorová nebo Cwalda přijdou po dovolené s něčím lepším, ale posilovat by měl začít pro jistotu už teď.
Bera Moorová se zatím během volna věnuje své rodině a krmí hladové krky. Její manžel pracuje ve fabrice, takže ten pokračuje a chodí dál, virus nevirus. Jenom děti aby se nenakazily a neroznášely nemoc na méně odolné jedince, musí zůstat doma. A tak je Moorová ráda, že se jí volno akorát hodí.
Narozdíl od ostatních jsou její každodenní starosti tak nějak přirozenější. A je ráda, že se nemusí chátrajícím stavem muzea Gragate vůbec zabývat. Konečně má taky příležitost věnovat se dětem a ne cestovat a kupovat debilní krámy někde na druhém konci světa.
Každý den tak píše, píše na ministerstvo zdravotnictví, do komentářů pod články na internetu, na twitter a na facebook všech poslanců, co existují a pokaždé to stejné. Prosí o otevření muzeí alespoň pro část lidí. A doplňuje, že je muzeum vybaveno kamerovým systémem, ochranka hlídá návštěvníky, aby se nezhlukovali na jednom místě a tak dále.
Tak to dělá vytrvale po celý měsíc, až se po nucené dovolené muzeum Gragate znovu otevírá a ruší tak Baggeho plány o zločinech, no a Cwaldovy plány dělat výkonného ředitele logistiky pro rozvážku pizzy.