Praotec Trollsteinen právě přilétá k nové škole, kterou založila paní Bová. Než začne pracovat na nové fauně, tak když vlastně neví jak, připadá mu lepší nejdříve navštívit paní Bovou, třeba zde bude nějaká inspirace.
Praotec Trollsteinen tedy klepe na dveře třídy, označené jako 1.-2. třída.
“Dále.”
Praotec Trollsteinen tedy vchází dovnitř, za lavicemi sedí takových 8 dětí a za katedrou paní Bová.
“Děti, máme vzácnou návštěvu, pozdravte našeho praotce, praotce Trollsteinena.”
“DOBRÝ DEN PRAOTČE!”
Praotec Trollsteinen přikyvuje a jde za paní Bovou.
“Koukám, že už máte napilno, to jsou dvě spojené třídy?”
“Napilno bychom měli, praotče, ale představte si, dvě děti musely zůstat doma nemocné a další se mi hlásí, že je jim špatně.”
Praotci Trollsteinenovi to připadá podezřelé, a tak si mávnutím ruky vyvolává zprávy z kapitalistické části světa. Je to všude, nějaký virus.
“To je Chamalcán.” Reaguje praotec Trollsteinen.
“Cože to, praotče?”
Praotec Trollsteinen přikyvuje.
“Chamalcán je pán netopýrů, ti byli kdysi dávno vyhnáni do jeskyní. Akorát nevím, co tím tenhle průvodní jev říká. A které děti jsou nakažené?” Ptá se praotec Trollsteinen.
“Tam vzadu.” Reaguje paní Bová.
Paní Bová už ví, že by si praotec Trollsteinen jména stejně nezapamatoval. Naopak je ráda, že si pamatuje aspoň její jméno.
Praotec Trollsteinen přikyvuje.
“O Chamalcánovi toho moc nevím, ale co vím je, že přichází ve vyhrocené situaci. Což mi moc nedává smysl, my žijeme správně, ve svobodě bez kapitalismu. Už máme i školu… a jaké mají příznaky?”
Paní Bová krčí rameny.
“Zvýšená teplota, hlavně dušnost, bolest kloubů.”
“Aha, takže úplně stejně jako když na mě mimozemšťané vylili dilatační hmotu. To nám říká Chamalcán.”
“A co, praotče?”
“Já jsem se schválně díval znovu do knihy Popol vuh a ten popis není moc detailní, oni tenkrát neměli vlastně ani elektřinu. Ale Chamalcán je jedním z pánů Xibalby a když se objeví takové příznaky, tak já si myslím, že bychom měli pracovat na dilatační hmotě, to nám říká Chamalcán.”
“Ale co teď, praotče? To mám zavřít školu?”
Praotec Trollsteinen kroutí hlavou a hořce polyká.
“Vaše škola je druhá instituce, kterou na Špicberkách máme. A taky by to šlo proti principu svobody. Prostě se k téhle místnosti začnete chovat jako k vždy čisté místnosti. Děti dostanou dezinfikované uniformy, než se oblečou, tak do sprchy, obléct uniformu tak ať se s ní nevytírá zem, potom rouška, rukavice a jako poslední boty. Obráceně při vysvlékání, první boty, potom rouška. A kdo se bude v uniformě šťourat v nose, tak si musí nasadit nové rukavice.”
Oba se smějí.
“To tu budeme dělat takové manévry, praotče? Nezdá se vám to přehnané?”
Praotec Trollsteinen krčí rameny.
“Jestli je to Chamalcán, tak mi věřte, že nic není přehnané. Hlavně to tady nezavírejte, si vzpomínám, že to tak jednou před miliónem let udělali a nevzpamatoval se z toho už nikdo.”
–
Praotec Trollsteinen sedí ve své kanceláři a snaží se vyhledat nějaké podrobnější informace o tom kdo je Chamalcán. Akorát nějaká civilizace jednou uctívala netopýry, ale jinak nikde nic. Potom si prohlíží databázi, kterou dostal z galaxie NGC 28, tam má slovo Chamalcán podobu jinou.
To se dá potom vykládat jakkoliv. Ale praotec Trollsteinen byl ve své době nástupce Nostradama, takže ví, že pokud si průvodní jev nijak nevyloží, nepodaří se mu zajistit, aby k něčemu podobnému v budoucnu nedošlo.
“Xmucané, praotče, Xmucané!” Ozývá se v jeho hlavě.
“Je to Chamalcán?” Ptá se praotec Trollsteinen.
“Xmucané!”
Užitečná jako vždycky, uvažuje praotec Trollsteinen. A tak lehá na zem a zavírá oči. Během něčeho, co by se dalo označit jako epileptický záchvat se mu v mysli zobrazuje nějaká syčící hvězdice, která ho drží za koule, potom se začíná koupat v lázni z červů. Praotec Trollsteinen ví, že je vůči nemocem imunní, tak proč se mu to zobrazuje?
Najednou, jakoby mu to docvaklo. Lidé, kteří nemají schopnosti z dilatační hmoty možná rovnají se jako když se koupe v červí lázni. Jenže praotec Trollsteinen normálně pracuje s lidmi a jemu to tak nepřipadá.
Minimálně se mu tedy potvrdilo, že Špicberky postihl Chamalcán a přesně z důvodu, ze kterého si myslel.
–
Další den letí praotec Trollsteinen do školy navštívit paní Bovou. Škola je projekt paní Bové, ale on jako praotec má samozřejmě starost jak se vypořádali s Chamalcánem.
Ve třídě je skupinka dětí, navlečených ve sterilních oblecích a u katedry postava, o něco tučnější než paní Bová, tak to paní Bová asi nebude.
“DOBRÝ DEN PRAOTČE!”
“Dobrý den, děti. Prosím vás nevíte, kde je paní Bová?”
“Ta je ve své kanceláři, praotče.”
“Tak děkuju.”
Praotec Trollsteinen jde tedy dál do dveří kanceláře paní Bové. Ta na sobě ochranný oblek nemá, jenom rukavice.
“Zdravím vás, praotče.”
“V kanceláři je to bez obleku pohodlnější, koukám.”
“Ale praotče, asi jsem se nakazila.”
“A jak se cítíte?” Ptá se praotec Trollsteinen.
“Dobře, ale nechtěla jsem nakazit děti.”
Praotec Trollsteinen přikyvuje.
“Ale přece dokud máte ochranný oblek, tak nikoho nenakazíte.”
“Myslíte, praotče?”
Praotec Trollsteinen přikyvuje.